• Konec světa

    Silný příběh ze složité doby kolem roku 1968.
  • Home
  • Filmy
  • Konec světa

Konec světa

Drama
Česko, 2024, 100 min.

Konec světa je originálním příběhem dědy Igora, syna ruských šlechticů a jeho devítiletého vnuka Tondy. Jedná se o silný příběh ze složité doby kolem roku 1968. Je to vyprávění plné kontrastů,  ať už jde o vztah mezi tím, co obnáší dědův bohatý život a Tondovou bezprostřední dětskou přítomností, nebo mezi poezií a jemným humorem a dramatickými situacemi vojenské okupace. Či obecně mezi každodenními starostmi jedince a tlakem velkých dějin. Na dědově osudu, mapujícím velkou část traumat 20. století, lze sledovat nakolik je individuální osud člověka odvislý od dějinných pohybů a změn. A jak moc se jim lze vzepřít a zachovat si tak vnitřní pevnost a integritu. Nebo někdy jen holý život.

Hlavní štáb

Bohdan SLÁMA

režie

Bohdan Sláma (1967) vystudoval ČVUT a v roce 1997 ukončil studium na katedře režie na pražské FAMU absolventským filmem Akáty bílé (1996). V celovečerním debutu Divoké včely (2001) navázal na poetiku české nové vlny 60. let a získal za něj ocenění na mnoha mezinárodních filmových festivalech (mj. MFF Rotterdam – hlavní cena Tygr, MFF San Francisco – cena SKYY).
Za Českou republiku se ucházel o nominaci na Oscara a Evropskou filmovou cenu. Obdobně laděný snímek Štěstí (2005) získal sedm Českých lvů a vyhrál festival v San Sebastiánu. Úspěšné byly i tituly Venkovský učitel (2008), který získal dva České lvy, a Čtyři slunce (2012), s nimiž Sláma soutěžil v Sundance. Natočil také několik dílů seriálu Kancelář Blaník. Z novějších snímků zaujal film Bába z ledu (2017), který získal Českého lva v kateforii nejlepší scénář a režie. V produkci LUMINAR Filmu natočil Bohdan Sláma historický celovečerní film Krajina ve stínu (2020), který vyvolal velkou vlnu zájmu na světových festivalech, získal Cenu české filmové kritiky za nejlepší film roku 2020 a 15 nominací na Českého lva, z nichž 7 proměnil ve vítězství.  
Vede katedru režie na FAMU.

Ocenění

Český lev

2020 - nominace - Krajina ve stínu  (Nejlepší režie)
2017 - vítězství - Bába z ledu (Nejlepší režie, scénář)
2012 - nominace - Čtyři slunce  (Nejlepší režie, scénář, Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film)
2008 - nominace -Venkovský učitel (Nejlepší režie)
2008 - vítězství - Venkovský učitel (Nejlepší scénář)
2005 - vítězství - Štěstí  (Nejlepší režie, scénář)

Ceny české filmové kritiky

2020 - nominace - Krajina ve stínu  (Nejlepší režie)
2017 - nominace - Bába z ledu) (Nejlepší režie)
2017 - vítězství - Bába z ledu  (Nejlepší scénář)
2012 - nominace - Čtyři slunce (Nejlepší režie)
2012 - vítězství - Čtyři slunce  (Nejlepší scénář)

Sundance Film Festival

2012 - nominace - Čtyři slunce (Velká cena poroty za nejlepší světový hraný film)

Tribeca Film Festival

2017 - nominace - Bába z ledu  (Nejlepší zahraniční hraný film)
2017 - vítězství - Bába z ledu  (Nejlepší scénář v zahraničním filmu)

San Sebastián Internaional Film Festival

2005 - vítězství - Štěstí (Zlatá mušle pro nejlepší film)

Ivan ARSENJEV

scénář

Ivan Arsenjev (1961) po studiích na pražské konzervatoři - obor varhany - absolvoval katedru scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU, kde pak sedm let působil jako odborný asistent. Několik let byl členem výboru Nadace Miloše Havla pro podporu scenáristické tvorby. Je autorem či spoluautorem scénářů řady hraných filmů např. Vojtěch, řečený sirotek(1990 Z. Tyc), Záhada hlavolamu (1993 P. Kotek), Cesta pustým lesem (1997 I. Vojnár, Český lev za výtvarný počin 1997, Hlavní cena – Noordelijk, New Evropean talent, Cena za nejlepší kameru Barcelona), Mír jejich duši (2004 P. Štingl, Čestné uznání FITES)... Za filmovou povídku Anděl strážce získal II.cenu v soutěži ke 100. výročí českého filmu (1996).
S režisérem a výtvarníkem Janem Balejem mimo jiné vytvořili loutkový snímek Jedné noci v jednom městě (2007 Český lev, Cena kritiků Kristián, Cena za nejlepší celovečerní film – Anifest Třeboň, Grand prix Monstra/RTP Lisabon, Zvláštní cena poroty Animadrid Madrid, Zlatý kotouč za nejlepší animovaný film Tiburon USA, Zvláštní cena poroty – Festival animovaných filmů Bilbao, Zlatý křišťálový globus za nejlepší animovaný celovečerní film -Teherán, Velká Athena – Festival Atény a dále ceny na festivalech v Sao Paolo, Hioršimě, Melbourne, Teheránu, Londýně a Bukurešti). Další společnou prací s Janem Balejem bylo třináct dílů televizních večerníčků Karlík, zlatá rybka (2010) nebo scénář celovečerního loutkového filmu Malá z rybárny (2015).
Kromě scenáristiky pracoval Ivan Arsenjev jako dramaturg řady oceněných celovečerních či dokumentárních filmů např. Pusinky, Indián a sestřička, Lištičky, Rok konopí, Můj pes Killer (Hivo Tiger Award – Rotterdam 2013, Slnko v sieti za Nejlepší slovenský film roku 2013, Hlavní cena Plzeň, cena za režii Vilnius, Cena Andreje Tarkovského atd.) Velký úspěch a Českého lva Ivanu Arsenjevovi přinesl scénář k celovečernímu snímku Krajina ve stínu (2020), v produkci LUMINAR Filmu. 
Dramaturgicky působil v rámci divadelních festivalů Vlnobití, konaných na Divadelní lodi Tajemství, na jejímž vzniku se podílel. Scenáristicky spolupracoval i na představeních divadla ANPU Svatební košile (1998) a Zvoník od matky Boží (2005). Jako režisér a dramaturg se podílí na edici autorského čtení Hlasy, vydávající od roku 2014 cd nahrávky významných českých prozaiků, básníků a překladatelů, čtoucích ze svého díla.

Diviš MAREK

kamera

Diviš Marek (1964) patří mezi naše nejuznávanější kameramany. Do roku 1989 studoval Diviš na MFF UK v Praze, ale v roce 1990 přestoupil na FAMU. Studium kamery absolvoval v roce 1997 snímkem Akáty bílé pod režií Bohdana Slámy. Patrně již zde se mezi oběma tvůrci začalo rodit pouto, které později vedlo k tomu, že se Diviš stal Slámův „dvorní“ kameraman.
Svým osobitým vizuálním stylem dokáže Diviš vykouzlit na jednu stranu krásně poetické a na druhou stranu ale i velmi syrové záběry. Krásným příkladem tohoto umění je film Štěstí,  za který Diviš získal Českého lva za nejlepší kameru. Za tento snímek získal ocenění Nejlepší kamera také na Stockholm Film Festivalu. Následovaly snímky ... a bude hůř Petra Nikolaeva, za který získal nominaci na Českého lva v kategorii Nejlepší kamera, nominaci získal také u dalších filmů Bohdana Slámy Čtyři slunce či Bába z ledu. Vítězství v kategorii Nejlepší kamera získal u filmu Hastrman Ondřeje Havelky. Spolupracoval i na dalším snímku Bohdana Slámy Krajina ve stínu, v produkci LUMINAR Filmu, za který byl rovněž nominovaný na Českého lva v kategorii Nejlepší kamera.   
Kromě své práce pro film se Diviš Marek věnuje i pedagogické činnosti, když na FAMU vede semináře Kameramanské oborové projekce, a rovněž semináře Dramatické filmové tvorby.

Jan VLASÁK

architekt

Jan Vlasák (1968) po studiích na ČVUT spolupracoval Jan Vlasák s architektem Františkem Vokřálem na filmové adaptaci Krvavého románu (1993) Josefa Váchala. Tuto práci si natolik oblíbil, že se rozhodl věnovat filmové výpravě i nadále.
Jeho práce je vidět ve snímcích Tmavomodrý svět (2001) Jana Svěráka a Mazaný Filip (2003) Václava Marhoula, za který získal Českého lva v kategorii Nejlepší výtvarný počin. Mezi další filmy, na kterých se jako architekt podílel, patří Vratné lahve (2007) či Čtyři slunce (2012). Za filmy Tobruk (2008) Václava Marhoula, Ve stínu (2012) a Tři bratři (2014) opět získal Českého lva za Nejlepší výtvarný počin. S Bohdanem Slámou spolupracoval i na snímku Bába z ledu, který získal nominaci na Českého lva v kategorii Nejlepší filmová scénografie. V této kategorii získal Českého lva za film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a film Davida Ondříčka Zátopek. Scénografii tvořil také pro seriál Volha.   
Kromě práce na hraných celovečerních filmech navrhuje dekorace pro reklamní spoty, televizní seriály a pořady.

Fotky z natáčení

Herecké obsazení

Miroslav KROBOT

Postava: Děda
Děda, Igorův bratr, je původem ruský šlechtic, amatérský malíř, člověk s noblesou a espritem, s pestrými, často dramatickými životními osudy, odrážejícími historii 20. století.

Miroslav Krobot (1951) se řadí mezi nejvýraznější postavy české divadelní a filmové scény. V roce 1996 se stal uměleckým ředitelem Dejvického divadla a v současnosti patří k osobnostem, které zásadním způsobem udávají trendy v českém divadelním prostředí.

Za své filmové i divadelní role získal řadu ocenění a spolupracoval s mnoha českými i zahraničními tvůrci. Ztvárnil hlavní roli ve filmu legendárního Bély Tarra Muž z Londýna, který se ucházel o Zlatou palmu v Cannes. Hrál v minisérii Hořící keř polské režisérky Agnieszky Holland i v jejím, zatím posledním, snímku Přes kosti mrtvých. V novějších snímcích jej můžeme vidět ve filmech Muž se zaječíma ušima, Velká premiéra nebo Kdyby radši hořelo. 

Ocenění

Český lev

2022 - nominace - Kdyby radši hořelo (Nejlepší vedlejší herec)
2021 - nominace - Muž se zaječíma ušima (Nejlepší herec)
2019 - nominace - Zkáza Dejvického divadla (Nejlepší televizní seriál)
2017 - nominace - Kvarteto (Nejlepší režie, scénář)
2014 - nominace - Díra u Hanušovic (Nejlepší režie, scénář)
2013 - nominace - Revival (Nejlepší herec)
2012 - nominace - Okresní přebor - Poslední zápas Pepíka Hnátka  (Nejlepší herec)
2011 - nominace - Dům (Nejlepší herec)
2005 - vítězství- Příběhy obyčejného šílenství  (Nejlepší vedlejší herec)

Ceny české filmové kritiky
2012 - nominace - Okresní přebor - Poslední zápas Pepíka Hnátka  (Nejlepší hlavní herec)
2011 - nominace - Alois Nebel  (Nejlepší hlavní herec)

Vojtěch VEVERKA

Postava: Tonda (dítě)
Tonda je drobný, brýlatý kluk, nemocný na průdušky. A tak když se jeho rodiče se starším bratrem Jirkou vydávají v létě 1968 na výlet za strýcem Igorem do Paříže, má smůlu. Musí zůstat na chalupě, na čerstvém vzduchu, pod dozorem dědy. Což je mu líto. Krátce po odjezdu rodiny přichází temná noc 21 srpna. Někdo propadne hysterii, jiný píše odbojná hesla. Tonda se bojí, že bude válka a děda, který moc dobře ví, co okupace znamená, má co dělat, aby ho uklidnil. Děda chápe, že čas, který bude moci strávit s milovaným vnukem je omezený. Má strach ze samoty, která ho čeká, přesto se pokouší Tondu posílit a navzdory pohnuté době do něj něco dobrého vložit a obohatit jeho duši. Učí ho francouzsky, vybraně stolovat a hlavně nevzdávat se.

František SLÁDEK

Postava: Tonda (starší)
O pár let později - z Tondy je vlasatý teenager. Děda měl mrtvici a je v nemocnici. Ale v noci blouzní, nadává na Stalina, tak ho nechají převézt do Bohnic. Tam ho matka s Tondou objevují v pavilonu starých mužů, depresivním prostředí se zamřížovanými okny. Dědova tvrdohlavost a noblesa se nečekaně přelévá do momentů, kdy už je zřetelně mimo realitu. Matka by jeho péči doma nezvládla, tak ho tu se slzami v očích nechává. Jednoho dne se opuštěný Tonda, bloumající ulicemi, vydá sám za dědou. Povídají si, Tonda dědovi ostříhá vlasy a nakonec ho tajně unese a odveze autobusem na chalupu. Tady se zastavil čas. Ze sychravého podzimu je opět slunné léto roku 1968, k okupaci ještě nedošlo. Děda se potkává se všemi známými a je šťastný. Také rodina je kompletní, chystá se oběd a všechno je jak má být, přirozené, veselé a vlídné...

Magdaléna BOROVÁ

Postava: matka Tondy
Milující máma a žena, kterou však po nějaké době její muž opustí. Je sama na výchovu dvou dospívajících synů a ještě se stará o dědu. Má několik prací, aby je uživila. Dělá, co může.

Magdalena Borová (1981) se narodila ve Frýdlantu v Čechách, avšak vyrostla v Liberci. Během studií na gymnáziu působila v divadelním souboru Stopa. Po maturitě se přestěhovala do Prahy a začala studovat DAMU. Během studií hostovala v několika divadlech – například ve Studiu Dva nebo Činoherním klubu. V roce 2004 získala za herecké výkony Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Od roku 2004 je členkou Činohry Národního divadla. Spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem. Hrála například psycholožku Blažkovou v televizním seriálu Zrádci Viktora Tauše a Marii Weberovou, jednu z hlavních rolí, ve filmu Bohdana Slámy Krajina ve stínu, za kterou získala v roce 2020 Cenu české filmové kritiky a Českého lva za nejlepší herečku v hlavní roli. 

Český lev

2020 – Krajina ve stínu – vítězství

Ceny české filmové kritiky

2020 - Krajina ve stínu – vítězství

Zuzana MAURÉRY

Postava: hostinská Blaženka
Blaženka je laskavá žena, tajná dědova láska. Žije s podivínským manželem, jehož zálibou je vycpávání zvířat. Děda doufá, že Blaženka opustí manžela a odjede s ním do Prahy, ale ona nakonec couvne, už je na takové věci stará a nemá odvahu.

Zuzana Mauréry v roce 1990 absolvovala studium herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě pod vedením Martina Huby. Po 9 let byla protagonistkou souboru Radošínského naivního divadla a zároveň účinkovala ve většině bratislavských divadel – Pierette v 8 ženách (režie Roman Polák), Gertruda v Hamletovi, Maďarka v Sekretárkach nebo Milena Jesenská v oceněném baletním představení Svetlo v tme o Franzi Kafkovi v SND.

Jako výrazný herecký (ale i pěvecký) se začala po roce 2000 věnovat převážně muzikálu.  Za úlohu Rony v Gombárových Vlasech (v bratislavské inscenaci) získala prestižní cenu Literárního fondu.

Po dvouletém angažmá v Raimund Theater ve Vídni, kde stála téměř denně na jevišti jako Lady Montague a Chůva v muzikálu Romeo & Julie, ztvárnila následně hlavní postavu Marie Terezie v satirické komedii Habsburkové ve vídeňském Museumquartiere. Vedle divadelní činnosti má Zuzana Maurery na svém kontě množství zábavných programů, televizních inscenací a filmů doma i v zahraničí. V České tvorbě jsme ji mohli vidět ve filmech jako Učitelka, Muž se zaječíma ušima, Zpráva o záchraně mrtvého, Matky, Služka, Její Tělo. 

 

Ocenění

Český lev

2021 - nominace - Muž se zaječíma ušima  (Nejlepší vedlejší herečka)
2016 - nominace - Učitelka  (Nejlepší herečka)
2013 - nominace - Colette (Nejlepší vedlejší herečka)

Ceny české filmové kritiky

2016 - nominace - Učitelka (Nejlepší herečka)

Michal ISTENÍK

Postava: Erban
Vlídný, veselý chlapík s rádiem, věčně pověšeným na řemínku kolem těla. Má ženu a syna a taky chalupu s malým sklářským domečkem.

Michal Isteník (1983) pochází z Nového Strašecí v okrese Rakovník, kde strávil své dětství a dospívání. Vyrůstal ve fotbalové rodině a sám se propracoval až do SK Kladno, kde hrál dokonce první ligu. 
K divadlu se dostal náhodou při studiu na gymnáziu, když ho spolužák přemluvil k účinkování ve školním dramatickém kroužku pod příslibem, že je zde převaha dívek. Herectví ho nakonec oslovilo natolik, že se dvakrát přihlásil na pražskou DAMU, přijímacími zkouškami ale neprošel. Štěstí se na něj usmálo až napotřetí, když byl přijat na brněnskou JAMU a Brno se mu natrvalo stalo novým domovem.
Nejen jako herec, ale i autor a režisér je rovněž aktivní ve spolku Buranteatr zaměřeného na experimentální divadlo. V oblasti činohry patří Michal Isteník k výrazným a nadaným hercům, což mimo jiné značí například Cena Alfréda Radoka v kategorii talent roku 2011 nebo český divadelní „Oscar“, tedy Cena Thálie, z roku 2014.
Na poli celovečerního filmu debutoval v dramatu Zloději zelených koní (2016) pojednávajícím o kopáčích vltavínů. V roce 2020 jsme ho pak mohli vidět např. v pokračování vinařské série 3Bobule. O dva roky později pak ve filmu Kdyby radši hořelo.
Pravidelně se také objevuje v nejrůznějších českých seriálech. Mezi nejznámější patří např. česká verze úspěšného britského sitcomu Kancl (2014), internetový seriál Pěstírna (2017), komediální Trpaslík (2017) nebo drama Živé terče (2019). Jeho nejúspěšnější rolí v této oblasti byl výčepní Eda v nekorektním komediálním seriálu MOST! (2019) scenáristické dvojice Kolečko & Prušinovský.
Nepřihlášen

Copyright © 2021 all rights reserved

Designed by Weboo s.r.o.