• Krajina ve stínu

    Nejvíce oceňovaný český film roku 2020: Hlavní Cena české filmové kritiky a sedm Českých lvů.
  • Home
  • Filmy
  • Krajina ve stínu

Krajina ve stínu

Drama / Historický
Česko, 2020, 135 min

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti.

Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

Hlavní štáb

Bohdan SLÁMA

režisér snímku

„Když jsem si scénář přečetl, první polovina mi přišla jako dobře napsaný, ale očekávaný popis známých věcí, které se tehdy děly. Trochu jsem se ošíval. Dojímal mě třeba osud židovské rodiny, ale byly to situace, které jsem si v duši prožil v rámci jiných příběhů. Ale pak, když oni opravdu zavřou ty lidi do sklepa... Když jsem četl tyhle scény, pořád jsem ještě věřil, že k tomu nemůže dojít. Vždyť to jsou sousedi. A pak to tam najednou je a vy jenom zíráte. Když se k tomu pak přidal ještě motiv druhého vyhnání, tedy vystěhování postižené rodiny z domova až dlouho po válce, pochopil jsem sílu toho příběhu a jeho dramatický potenciál.“

Bohdan Sláma (1967) vystudoval ČVUT a v roce 1997 ukončil studium na katedře režie na pražské FAMU absolventským filmem Akáty bílé (1996). V celovečerním debutu Divoké včely (2001) navázal na poetiku české nové vlny 60. let a získal za něj ocenění na mnoha mezinárodních filmových festivalech (mj. MFF Rotterdam – hlavní cena Tygr, MFF San Francisco – cena SKYY).

Za Českou republiku se ucházel o nominaci na Oscara a Evropskou filmovou cenu. Obdobně laděný snímek Štěstí (2005) získal sedm Českých lvů a vyhrál festival v San Sebastiánu. Úspěšné byly i tituly Venkovský učitel (2008), který získal dva České lvy, a Čtyři slunce (2012), s nimiž Sláma soutěžil v Sundance. Natočil také několik dílů seriálu Kancelář Blaník. Vede katedru režie na FAMU.

Český lev

2005 – vítězství - Štěstí – nejlepší režie, nejlepší scénář
2008 – vítězství – Venkovský učitel – nejlepší scénář
2008 – nominace –Venkovský učitel nejlepší režie
2012 – nominace – Čtyři slunce - nejlepší režie, nejlepší scénář
2017 – vítězství – Bába z ledu – nejlepší scénář, režie
2020 – nominace – Krajina ve stínu – nejlepší režie

Ceny české filmové kritiky

2012 – vítězství - Čtyři slunce – nejlepší scénář
2017 – vítězství – Bába z ledu – nejlepší scénář

Ivan ARSENJEV

scénárista snímku

„Něco podobného se může stát kdekoliv a kdykoliv, je naivní myslet si, že nás se to netýká. Současně je pro mě tušťský příběh, předválečný, válečný i poválečný, jakousi trestí 20. století. Lidé se museli a stále znovu musejí rozhodovat, jak se v jaké situaci zachovat. Hranice mezi klidem a neklidem je velmi úzká.“

Ivan Arsenjev (1961) po studiích na pražské konzervatoři - obor varhany - absolvoval katedru scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU, kde pak sedm let působil jako odborný asistent. Několik let byl členem výboru Nadace Miloše Havla pro podporu scenáristické tvorby. Je autorem či spoluautorem scénářů řady hraných filmů např. Vojtěch, řečený sirotek(1990 Z. Tyc), Záhada hlavolamu (1993 P. Kotek), Cesta pustým lesem (1997 I. Vojnár, Český lev za výtvarný počin 1997, Hlavní cena – Noordelijk, New Evropean talent, Cena za nejlepší kameru Barcelona), Mír jejich duši (2004 P. Štingl, Čestné uznání FITES)... Za filmovou povídku Anděl strážce získal II.cenu v soutěži ke 100. výročí českého filmu (1996).

S režisérem a výtvarníkem Janem Balejem mimo jiné vytvořili loutkový snímek Jedné noci v jednom městě (2007 Český lev, Cena kritiků Kristián, Cena za nejlepší celovečerní film – Anifest Třeboň, Grand prix Monstra/RTP Lisabon, Zvláštní cena poroty Animadrid Madrid, Zlatý kotouč za nejlepší animovaný film Tiburon USA, Zvláštní cena poroty – Festival animovaných filmů Bilbao, Zlatý křišťálový globus za nejlepší animovaný celovečerní film -Teherán, Velká Athena – Festival Atény a dále ceny na festivalech v Sao Paolo, Hioršimě, Melbourne, Teheránu, Londýně a Bukurešti). Další společnou prací s Janem Balejem bylo třináct dílů televizních večerníčků Karlík, zlatá rybka (2010) nebo scénář celovečerního loutkového filmu Malá z rybárny (2015).

Kromě scenáristiky pracoval Ivan Arsenjev jako dramaturg řady oceněných celovečerních či dokumentárních filmů např. Pusinky, Indián a sestřička, Lištičky, Rok konopí, Můj pes Killer (Hivo Tiger Award – Rotterdam 2013, Slnko v sieti za Nejlepší slovenský film roku 2013, Hlavní cena Plzeň, cena za režii Vilnius, Cena Andreje Tarkovského atd.)

Dramaturgicky působil v rámci divadelních festivalů Vlnobití, konaných na Divadelní lodi Tajemství, na jejímž vzniku se podílel. Scenáristicky spolupracoval i na představeních divadla ANPU Svatební košile (1998) a Zvoník od matky Boží (2005). Jako režisér a dramaturg se podílí na edici autorského čtení Hlasy, vydávající od roku 2014 cd nahrávky významných českých prozaiků, básníků a překladatelů, čtoucích ze svého díla.

Český lev

2020 – vítězství – Krajina ve stínu – nejlepší scénář

Ceny české filmové kritiky

2020 – nominace – Krajina ve stínu – nejlepší scénář

Diviš Marek

kamera

Diviš Marek (1964) patří mezi naše nejuznávanější kameramany. Do roku 1989 studoval Diviš na MFF UK v Praze, ale v roce 1990 přestoupil na FAMU. Studium kamery absolvoval v roce 1997 snímkem Akáty bílé pod režií Bohdana Slámy. Patrně již zde se mezi oběma tvůrci začalo rodit pouto, které později vedlo k tomu, že se Diviš stal Slámův „dvorní“ kameraman.

Ocenění, nejlepší kamera

Český lev

2005 - Štěstí - vítěžství
2007 - …a bude hůř - nominace
2012 - Čtyři slunce - nominace
2017 - Bába z ledu - nominace
2018 – Hastrman - vítězství
2020 - Krajina ve stínu - nominace

Ceny české filmové kritiky

2012 - Čtyři slunce - nominace
2020 - Krajina ve stínu - nominace

Jakub Kudláč

hudba

Jakub Kudláč vystudoval filozofii na Karlově univerzitě. Doktorát následně získal na FAMU. Ještě před tím absolvoval bratislavskou státní konzervatoř, obor skladba.
V oblasti filmové hudby za zmínku stojí především celovečerní snímek Modrý tygr. Jeho hudba se však objevuje i v několika animovaných filmech jako např. Seance nebo Pérák: Stín nad Prahou. Věnuje se scénické divadelní hudbě.

Ocenění, nejlepší hudba

Český lev

2018 - Zlatý podraz- nominace
2020 - Krajina ve stínu - vítězství



Zuzana Bambušek Krejzková

kostýmy

Po absolvování SPŠT a Vyšší odborné školy uměleckých řemesel/restaurátorství textilu a ruční textilní techniky/pracovala jako kostýmní výtvarnice na desítkách inscenací v divadlech Na Zábradlí,Činoherním studiu,v divadle Komedie,ve Vinohradském divadle,v Dejvickém divadle,v divadle V Dlouhé,v NDM v Ostravě a od r 2002 pravidelně i v Národním divadle v Praze na činoherních i operních inscenacích.V současné době také pro Studio Hrdinů za jejichž inscenaci Kacířské eseje obdržela v roce 2019 cenu Divadelních novin za scénografii.Od r 1994 kontinuálně spolupracuje s Bohdanem Slámou na všech jeho filmech.Pro J.Vejdělka navrhovala kostýmy do filmů Roming a Václav.Na Slovensku spolupracovala s Jonášem Karáskem na filmech Amnestia/nominace na Slnko v sieti/ a Invalid. Za filmy 4 slunce, Hany a Bába z ledu byla nominovaná na cenu Českého lva a za kostýmy do filmu Krajina ve stínu ji v r 2019 obdržela.

Ocenění, nejlepší kostýmy

Český lev

2014 - Hany – nominace
2017- Bába z ledu - nominace
2020 - Krajina ve stínu – vítězství

Slnko v sieti

2020 – Amnestie - nominace

Jan Daňhel

střih

Zkušený střihač, fotograf a pedagog FAMU v Praze, kde vyučuje filmový střih. Spolupracuje s nejvýznamnějšími českými a slovenskými režiséry.

Od roku 1992 se jako střihač podílel na více než 40 celovečerních filmech.

Ocenění, nejlepší střih

Český lev

2014 - Díra u Hanušovic - nominace
2017 - Bába z ledu – nominace
2017 – Kvarteto – nominace
2018 – Hastrman - nominace
2018 – Hmyz – nominace
2020 – Krajina ve stínu – vítězství

Ceny české filmové kritiky

2020 – Alchymická pec – nominace – nejlepší dokumentární film

Fotky z natáčení

Mediální recenze

Josef Rauvolf, ČT24.cz:

„Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.“

Kamil Fila, Aktualne.cz:

„ Je to film, který udrží tu emoci dýl, nechá vás přecházet mezi sympatiemi mezi různými lidmi, je tam vidět složitost lidské historie. Nic lepšího než Krajina ve stínu u nás letos nevzniklo.“

Jana Podskalská, Denik.cz

„ Černobílá syrovosti příběhu sluší, ostatně pozoruhodná je celá obrazová koncepce. Kameraman Marek Diviš opět dokázal svůj cit pro kompozici i náladu. Hudební stránka kombinuje motivy českých lidových, židovských i německých písní.
Navzdory výhradám jde o filmařsky originální a záslužný počin. Rukavice hozená všem, kteří se tématu vyhýbají a žijí v pocitu, že není důvod cokoli řešit. Možná je ale načase vnést do našich krajin ve stínu více světla.

Herecké obsazení

Magdaléna Borová

Postava: Marie Veberová

Je sirotek a do vitorazské vesničky Schwarzwaldu se přivdá z města. Za manžela si bere o dvacet let staršího sedláka Karla Vébra. Svou povahou je veselá a trochu rozmarná. Na ženu z vesnice se ráda obléká. Má i svůj šicí stroj a dokonce gramofon. Ráda na něm poslouchá nahlas moderní šlágry. Ve vesnici je velmi rychle oblíbená pro svou bezprostřední otevřenost a ochotu pomoci každému. Matce Vébrové snacha nejde příliš pod nos. Německy jí poučuje, jak má co dělat, ale ona jí nerozumí, umí jen česky. Na začátku války Marie nesouhlasí, aby ji manžel přepsal německou národnost. Přesto se pod tlakem rodiny podřídí. Během války těžce nese německou okupaci. Zásadní proměnou si ovšem projde po brutální smrti svého manžela Karla. Kdysi veselá, parádivá žena už nesvlékne černou barvu. Bydlí v jednom pokoji ve svém domě, ve zbytku bydlí nový majitel, který si dům zabral. Jejich tři krávy jsou ukradeny, ve vedlejším domě visí za okny jejich závěsy. Někteří sousedé jim vrací ukradené věci (často tajně tak, že je postaví za dveře), jiní nikoliv. Celá rodina musí nosit na ruce bílé pásky a nesmí chodit po chodníku. Přesto všechno je Marie archetypem ženy, kterou ani drásavé okolnosti nepřinutí klesnout do kolen.

Magdalena Borová (1981) se narodila ve Frýdlantu v Čechách, avšak vyrostla v Liberci. Během studií na gymnáziu působila v divadelním souboru Stopa. Po maturitě se přestěhovala do Prahy a začala studovat DAMU. Během studií hostovala v několika divadlech – například ve Studiu Dva nebo Činoherním klubu. V roce 2004 získala za herecké výkony Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Od roku 2004 je členkou Činohry Národního divadla. Objevila se v několika televizních snímcích, jako například Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Já, Olga Hepnarová či Krajina ve stínu.

Ocenění, nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli

Český lev

2020 – Krajina ve stínu – vítězství

Ceny české filmové kritiky

2020 - Krajina ve stínu – vítězství

Stanislav Majer

Postava: Karel Veber

Karel Vébr je na místní vesnické poměry vlastně bohatý muž. Je jediný, kdo má ve vesnici malý traktor. Svou ženu Marii si vzal celkem pozdě, a to až po padesátce. Víceméně pod tlakem své autoritativní matky. Ta však nebyla s výběrem jeho partnerky příliš spokojená. Pohledná mladičká Marie, sirotek z nedalekého města, však Karlovi učarovala. Možná svou extrovertností a průbojností. Inu protiklady se prostě přitahují. On sám je totiž přemýšlivý introvert, spíše samotářský typ. A tak je pak v domácnosti někdy mezi dvěmi ohni: Na jedné straně stojí temperamentní Marie a na druhé straně stárnoucí maminka, která postupně ztrácí svůj vliv na svého prvorozeného syna. Karel má nejradši svůj klid a proto některé situace zvládá velmi těžce. A spíš před věcmi utíká, než že by určoval jejich směr. Svou novou ženu však miluje víc, než sám na začátku čekal. Také okolnosti okupace nenese zlehka. I když sám sebe považuje spíše za Němce, rozhodně nechce mít nic společného s říšskou politikou. I když za války mnoha lidem pomohl, přesto díky svému majetku neujde běsnění samozvaných soudců.

Stanislav Majer (1978) se narodil v Lounech a vyučil se truhlářem. Účinkuje v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a od září 2012 také v Divadle Na zábradlí. V minulosti byl členem Divadla Komedie. Do povědomí širšího počtu diváků se dostal díky seriálu Ulice. Objevil se také v seriálech Zdivočelá země a Zázraky života. První větší filmovou příležitost mu dal režisér Jan Hřebejk ve filmovém zpracování divadelní hry Odpad, město, smrt. Důležitým milníkem v jeho herecké kariéře je bezesporu hlavní role po boku Anny Geislerové ve filmovém dramatu Líbánky. Zazářil také ve filmu režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu. Mnoho kritiků Majerovi předpovídá slibnou hereckou budoucnost.

Ocenění, nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Český lev

2020 – Krajina ve stínu – nominace

Csongor Kassai

Postava: Josef Pachl

Josef Pachl je muž v nejlepších letech. Ač inteligentní a sečtělý, přesto dost často o sobě pochybuje. Rozhodně to není dravý bojovník. Spíš člověk emociální a soucitný. Ale když se to v něm postupně nahromadí, je schopen vybuchnout a pak jednat nepřiměřeně tvrdě. Již v mládí mu učarovala komunistická propaganda. Je idealistou, který věří, že teprve beztřídní společnost a společné vlastnictví věcí udělá pořádek i u nich ve vesnici. Je hlavním organizátorem Spolku přátel Sovětského svazu v kraji. Někdy nosívá kulaté brejličky, ve kterých vypadá jako intelektuál. Velkou záhadou zůstává, proč právě on má za ženu nejhezčí ženu v okolí, dceru židovského obchodníka Elen. Tuto otázku si klade často. Nicméně tuto ženu má nejraději ze všeho na světě. Píše ji vroucí zamilované básně a dokonce pro ni složil i krátkou baladickou skladbu. Skutečnost, že během války ztratí svou nejmilovanější osobu promění jeho charakter k pomstě. Sám spustí divoký řetězec událostí, kterých na konci hořce lituje.

Csongor Kassai (1972) se narodil v Kráľovském Chlmci. Jméno Csongor je maďarsko-tureckého původu. Vystudoval střední elektroprůmyslovou školu, ale hned po maturitě nastoupil do divadla Thálie v Košicích, kde získal stálé angažmá. Absolvoval VŠMU v Bratislavě, obor herectví. Od roku 1996 je členem Radošínského naivného divadla, hostuje v Činohře SND a na Nové scéně. Účinkuje i v jiných divadlech. Do povědomí se zapsal asi nejvíce rolí židovského mladíka Davida Wienera z filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat, za niž získal prémii literárního fondu. Skvělý výkon předvedl také jako Lucifer v pohádce Romana Vávry Čert ví proč, ve které se dokonce odmítl nechat zastupovat kaskadérem a všechny scény točil sám. Najdeme jej v řadě česko-slovenských filmů, počínaje Krajinkou Martina Šulíka, Krutými Radostmi Juraje Nvoty, Slunečním Státem a jedním z poslední doby byl film Krajina ve stínu. Na otázku, jakou filmovou roli by si chtěl zahrát, odpovídá, že Forresta Gumpa.

Ocenění, nejlepší mužský herecký výkon

Český lev

2020 – Krajina ve stínu, hlavní role – nominace

Slnko v sieti

2017 – Učitelka, vedlejší role - nominace

Petra Špalková

Postava: Anna Svitková

Anna Svitková je rázná žena. Ve vesnici vlastní hospodu, je podnikavá. Řídí a ovlivňuje události, včetně života jejího bratra - Karla Vebra, který je nerozhodný a téměř ve všem sestru poslouchá (často k nevoli jeho ženy Marie). Když se mají obyvatelé vesnice, kvůli sčítání lidu, rozhodnout pro české nebo německé občanství, Anna se rozhoduje rozumem, pragmaticky a nabádá k tomu i bratra Karla. Vždyť z toho plynou výhody - ona se stará o hospodu a navíc je samoživitelka a její bratr vlastní hospodářství. Dokonce je hrdá, když její jediný syn odjíždí na frontu bojovat za ideje Říše. Vše se ale náhle změní, když Anna dostane zprávu, že její syn padl v boji. Její představa nalinkovaného života se během okamžiku hroutí. Je nešťastná, zoufalá, trpí ztrátou milovaného syna. Nakonec je ve vypjatých okamžicích konce války souzena lidovým soudem a poté i zabita, hlavně kvůli její příslušnosti. Její majetek si rozebrali sousedé.

Petra Špalková (1975) se narodila v Brně a již od svých deseti let účinkovala v inscenacích brněnského Divadla na provázku. Mezi její další angažmá patří pražský Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí a Národní divadlo v Praze. Za své působení v divadle si roku 1997 odnesla Cenu Thálie pro mladého činoherce do 33 let. Ve filmech se pravidelně objevuje od devadesátých let, poprvé v muzikálu Šakalí léta, dále i ve snímku Kolja nebo v tragikomedii Babí léto. V roce 2002 byla nominována na cenu Český lev za snímek Smradi, roku 2013 získala Českého lva a Cenu české filmové kritiky za hlavní roli v psychologickém dramatu Jako nikdy. V Pustině hraje postavu místostarostky Masařové.

Ocenění, nejlepší ženský herecký výkon

Český lev

2020 – Krajina ve stínu, vedlejší role – vítězství
2017 – Bába z ledu, vedlejší role – vítězství
2013 – Jako nikdy, hlavní role – vítězství
2002 – Smradi, hlavní role – nominace

Ceny české filmové kritiky

2013 – Jako nikdy, hlavní role – vítězství

Fotky z filmu

Ocenění

Český lev - ocenění a nominace

2020   |   Nejlepší celovečerní film   |   Jindřich Motýl, Martin Růžička - NOMINACE

2020   |   Nejlepší režie   |   Bohdan Sláma - NOMINACE

2020   |   Nejlepší herečka v hlavní roli   |   Magdaléna Borová - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší herec v hlavní roli   |   Csongor Kassai - NOMINACE

2020   |   Nejlepší herečka ve vedlejší roli   |   Barbora Poláková - NOMINACE

2020   |   Nejlepší herečka ve vedlejší roli   |   Petra Špalková - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší herec ve vedlejší roli   |   Stanislav Majer - NOMINACE

2020   |   Nejlepší scénář   |   Ivan Arsenjev - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší kamera   |   Diviš Marek - NOMINACE

2020   |   Nejlepší střih   |   Jan Daňhel - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší zvuk   |   Marek Poledna - NOMINACE

2020   |   Nejlepší hudba   |   Jakub Kudláč - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší scénografie   |   Jan Novotný - NOMINACE

2020   |   Nejlepší kostýmy   |   Zuzana Bambušek Krejzková - DRŽITEL ČESKÉHO LVA

2020   |   Nejlepší masky   |   Lukáš Král - NOMINACE

2020   |   Nejlepší filmový plakát   |   Jan Poukar - DRŽITEL CENY ČFTA

Ceny české filmové kritiky za rok 2020

Nejlepší film
Krajina ve stínu

Nejlepší herečka
Magdalena Borová (Krajina Ve stínu)

Rozhovor s režisérem a scénáristou

Bohdan SLÁMA

režisér snímku

Pro režiséra Bohdana Slámu to byl skoro protiúkol. A zároveň téma, jež k němu putovalo zvláštními oklikami. Scénář podle námětu producenta Martina Růžičky sepsal Ivan Arsenjev, točit měl původně Zdeněk Jiráský. K natáčení tvůrci našli vesnici nedaleko Slámova bydliště. Pak došlo k neshodám mezi producentem a režisérem a scénář zůstal na ocet. Bohdan Sláma byl poblíž a líbil se mu.

Píšete si raději vlastní scénáře. Co vás na něm zaujalo?

Situace, že sousedi si dokážou dělat tak strašné věci. A dobrat se toho, proč se tak děje. Obraz komunity, která je pod tlakem. Definice hrdinství uprostřed celého toho marasmu. malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my. Scénář byl původně psaný pro mnohem větší rozpočet a více prostředí. Zkoncentrovali jsme ho tak, aby se děj odehrával na jednom místě.

Nemrzelo vás, že jste už od začátku pracoval s takovým limitem?
Ne. Myslím, že koncentrace i stylizace, jež z tohoto omezení plyne, příběhu prospěly.

Trvá skoro hodinu, než se divák seznámí s postavami. Byli jste si toho vědomi?
Řešili jsme to zásadně. I já měl po přečtení scénáře pocit, že to trvá dlouho. A až po delší době se začne něco dít. Tak jsme se snažili první část co nejvíc zkrátit. Ale bylo třeba nechat divákovi i prostor, aby jednotlivé figury a jejich charaktery poznal.

Film pokrývá období od roku 1938 až po rok 1952. Nesnadný úkol. Pro vás navíc neobvyklý.
Ano, epický princip nebývá pro film úplně příjemný. Uzavřené drama rozvíjené v krátkém časovém úseku je lepší a snazší, mám ho radši. Ale koncept Krajiny ve stínu takový byl, nemohli jsme všechny roky přeskočit. Jinak by divák nevěděl, proč se postavy později chovají určitým způsobem. Hodně jsme pracovali s kostýmy a kulisami, které se v čase mění.

Jak se dařilo překlenout tak velký časový záběr hercům?
Začali jsme zkoušet rok dopředu. Nejtěžší scény jako první. Aby se ukázalo, jak herci fungují. V centru je skupina postav, jež byly na sobě závislé a bylo potřeba, aby každá z nich byla dostatečně srozumitelná. A aby přesně věděli, jaká je jejich role a fungovali jako celek. Naslouchal jsem jim, herec je pro mě partnerem, ne loutkou.

Obrazová stránka je strhující. Byla radost vrátit se k 35mm filmu?
Ano, velká. Točili jsme tak po dlouhé době, navíc na černobílý materiál. Snímali jsme všechny zkoušky, aby byli herci koncentrovaní, pak se už jel jediný záběr naostro. Považuju za trestuhodné, že se film už úplně od tohoto formátu odklonil.

Váš film není lehká podívaná. Kromě scén vyhnání a tzv. lidového soudu podává kruté svědectví o české povaze. Jaké divácké reakce čekáte?
Točím pro diváky, kteří jsou ochotní přemýšlet a umí se dívat na věci s nadhledem. Ti podle mě nebudou mít problém film pochopit a přijmout. To se ukázalo už na předpremiérách. Pro publikum, co se chodí do kina bavit a jíst popcorn, náš film není.

Kam byste Krajinu ve stínu ve své kariéře převážně sociálních dramat zařadil?
Dlouhodobě se zabývám Švejkem a první světovou válkou, takže jsem byl na tenhle projekt – ač neplánovaný – paradoxně duševně připraven. Mnohé z toho, čeho se příběh dotýká, včetně oné české nátury, bylo zapečetěno už v první válce. A byla to pro mě samozřejmě režijní výzva točit cizí scénář.

Krajina ve stínu otvírá téma, o kterém Češi stále nejsou moc ochotni mluvit: vyhnání. Němci se s tím na plátně vyrovnali mnohem dřív, už v 80. a 90. letech. Proč nám to tak trvá?
Protože tu panuje dlouho udržovaný mýtus o mystické národní nevině. O tom, jak jsme obětí všemožných okolností a těch druhých. Co se stalo, byla vina někoho jiného, ne naše. Myslím ale, že teď, kdy si lidi v posledním půlroce s pandemií uvědomili, jak je existence vymožeností jako svoboda a úcta ke druhému křehká, najdou sílu vidět věci jinak. A vracet se i k těm příběhům minulosti, kdy jsme my ublížili jiným. Je to otázka kulturního a morálního dozrávání.

Ivan ARSENJEV

scénárista snímku

28. ČESKÝ LEV ze zákulisí: Ivan Arsenjev, nejlepší scénář

Český rozhlas 2: Host: Ivan Arsenjev, scenárista

Video, rozhovor s producentem a režisérem

28. ČESKÝ LEV ze zákulisí: Petra Špalková, nejlepší herečka ve vedlejší roli (producent M. Růžička)

Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu

Bohdan Sláma o filmu Krajina ve Stínu

Řekli o filmu

Tomáš Halík, teolog a filozof:

„zlo je stále v nás, kdyby ti, kteří svou sílu ukazují skrze komentáře na sociálních sítích, dostali do rukou zbraň, budou konat strašlivé činy i teď….“

Daniela Drtinová, novinářka DVTV:

„pod rouškou lidských práv v nás zuří pořád stejní běsi….“

Mikuláš Kroupa, Paměť národa, Post Bellum:

„odsun v květnu 1945 způsobil tak strašné zločiny, se kterými se tato společnost nedokáže vyrovnat....“

Nepřihlášen

Copyright © 2021 all rights reserved

Designed by Weboo s.r.o.